 | | Krysí štola začíná pod Špilberkem a prochází jeho hradbami. |
|
 | | Místy je štola vyzděná, tam kde však cihly ani beton nezakrývají původní horninu, lze narazit i na takové zlaté žíly. |
|
 | | V dolní části je štola napojená na kanalizaci moderní vodorovnou spojkou. |
|
 | | Po vodorovném úseku následuje svislá šachta, kterou se štola vrací k původní výšce. Kam vedla dál, dnes již nelze vysledovat, v hlubině ale mizely vody směrem, do kterého se v 70. letech propadl kus ulice Pekařské vč. tramvajové zastávky. |
|
|
Po hotových státnicích jsem se pustil do půl roku odkládaných aktivit, které musely ustoupit finální fázi mého studia. A protože už několik měsíců sdílím kancelář s tajemnou Terkou, která ač není z Brna, zná ve městě každou skulinu, není o náměty na výpravy do míst, kde vyvěrá na povrch druhé Brno nouze. Když jsem slyšel o tom, že zná krysí štolu, nechtěl jsem ani věřit vlastním uším. „Tak přece existuje!“ byla má první myšlenka, když jsem o ní uslšel. Jestřáb o ní tolikrát mluvil a jediné, co jsme nevěděli, byla její přesná poloha. Zkuste si na špilberském kopci hledat něco, co vlastně ani vidět nemůžete. Vstup do štoly může být libovolně velký, od okovaných vrátek až po otvor velikosti školního sešitu.
Přesnou polohu samozřejmě neprozradím, ostatně sami jsme po setkání u hradu ve složení Drobek, Žemle, Hyňas, Ďábel, Stopař a já skoro hodinu tápali, než jsme dobře popsaný vstup našli - není to nic jednoduchého. Zbývalo spustit se na dno a užít si tajemnou atmosféru kamenné štoly kterou procházela staletí. Úplně nejtajemnější je pak její dolní konec, dnes useknutý a napojený na kanalizaci. Jak asi vypadalo tohle místo v 18. století? Ústila štola prostě na povrch, vedla dál až pod Pekařskou ulici pod kostel všech svatých a ústila do Svrateckého náhonu nebo se z ní vody tozlévaly do neurčitých mokřadů a bažin za městem, které daly kdysi Brnu jméno?
Na dně svislé šachty je vidět jen úzkou trubku, kterou odtékají příležitostně vody v jinak nepoužívané štole dnes. Tam někde dole, pod hradbami opěrných zdí a domů starých stovky let, kupících se kaskádovitě mezi Pekařskou a Pellicovou ulicí jsou neznámé podzemní kaverny, štoly chodby a zapomenuté sklepy, částečně pod vodou, částečně zborcené a napojené na nikdy neprozkoumaný systém, do kterého se skrze náhle rozevřený kráter v roce 1976 propadla paní Bartošová, jejíž ostatky se našly až po letch na jiném konci města… Po zádech běhá mráz a tak raději vylézáme na povrch. Podzemní výpravy ale budou pokračovat i v dalších měsících!
Článek o Krysí štola a fotky z výpravy jsem zpracoval tady.
Související články: | | Článek:
Podzemí na Pekařské ulici
13. 3. 2014 | | Téma:
Krysí štola na Špilberku
Romantickým názvem Krysí štola se už několik staletí honosí částečně ve skále vyražená, částečně vyzděná štola vedoucí z brněnského hradu Špilberka po ji… | |
|
